Dokument Tvář kraje definuje jednak veřejnou prezentaci kraje například pomocí znaku a loga, ale i výčet významných událostí s podporou kraje. V další části jsou vyjmenováni významní rodáci a osobnosti spjaté s krajem a také památná místa kraje. Na připravovaném posledním zasedání zastupitelů tohoto volebního období by mělo dojít k jeho aktualizaci a doplnění.
„K poslední aktualizaci dokumentu došlo v roce 2019 a od té doby se mnohé změnilo a bylo třeba přistoupit k oživení tohoto materiálu. Například některé akce zanikly, máme novou památku UNESCO na území kraje a do významných osobností přibývají nová jména,“ uvedl hejtman Martin Netolický na jednání Rady Pardubického kraje a pokračoval: „K novinkám patří například v kategorii Ocenění a vyznamenání udělování Stuhy hejtmana, která je poděkováním subjektům, jako jsou města, obce, nebo spolky, jako například sbory dobrovolných hasičů apod. za jejich záslužnou činnost či pomoc občanům na území Pardubického kraje.“
K památným místům kraje přibyde kromě Ležáků, Růžového paloučku a Památníku Zámeček také Larischova vila a Dělostřelecká tvrz Bouda. Dále vzniká nová kategorie s názvem Hmotné památky a nehmotné kulturní dědictví zapsané na Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO v Pardubickém kraji. Mezi ně patří Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem, Zámek a zámecký areál Litomyšl, fenomén Loutkářství a Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku.
„Nejvíce doplňků jsme navrhli k významným osobnostem kraje, seznam by se po schválení zastupiteli mohl rozrůst o sedm jmen,“ řekl náměstek hejtmana Roman Línek. „Jedná se o Leo Herrmanna, rodáka z Lanškrouna, organizátora Československého transferu, největší záchranné operace pro československé Židy v prvních letech nacistické okupace; Ladislava Machoně, architekta s řadou významných realizací nejenom v Pardubicích; Karla Malicha, světově proslulého výtvarníka z Holic; Františka Roitha z Pardubic, autora mnoha významných veřejných budov v Praze; Karla Řepu, architekta zejména meziválečných Pardubic včetně nádraží z konce 50. let; fotografa a grafika Jiřího Tomana z Pardubic; a dalšího výtvarníka, sochaře a restaurátora Olbrama Zoubka, jehož život je spojen s Litomyšlí.“
Všechny doplňky a změny projedná ještě zastupitelský Výbor pro kulturu a musí projít schválením Zastupitelstva Pardubického kraje, které se uskuteční 10. září.