Když budu hodnotit MS po sportovní stránce , tak je to ještě teď trochu rozporuplné. Být druhý na světě v téhle stále větší konkurenci je super, ale když jsme byli tak blízko, tak to trochu bolí. Hlavně kvůli klukům, protože v tom finále tam nechali úplně všechno. Moc lidí si to nedokáže představit, ale hrát 7 zápasů v osmi dnech , z toho my tři s prodloužením a finále nekonečné. To je hrozná zátěž, pro amatérské hráče. Ale kluci se toho zhostili skvělé, byli dobře připraveni a to je dnes v moderním hokejbale je základ. 

Ve skupině jsme si prošli dvěma krizemi, v utkání se Švýcarskem a Finskem. Myslím, že na obě jsme dokázali týmově dobře zareagovat a i to nám moc pomohlo v té mozaice celého fungování i výkonu. Pak už šli naše výkony jen nahoru, důkazem jsou dvě vítězství nad USA 6:0 a 7:1, což je úžasné. Obě utkání velmi důležité, první bitva o vítěze skupiny a druhé semifinále. 

Ve finále to byl nádherný hokejbal. Přál bych si, aby se v létě třeba vysílal na hokejbal.cz a i o okomentovali někteří hráči. Myslím, že naše extraliga má velkou kvalitu, ale tohle je ještě o ležel výše. Aby mladí kluci viděli na jaké úrovni se hraje a pracovali na sobě. Hlavně na dovednostech. Slýchávám, že už v dorostu se nemusí dělat HČJ, ale je to naopak. Stále na nich musí kluci makat. V extralize jsou hráči, kteří nevystřelí bekhendem, přitom to je strašně nebezpečná střela. Třeba Honza Čejka ji ovládá a dává jím hodně branek.

Ale zpět k finále, potkali se dva výborné týmy a oba mohli vyhrát. Chvílemi byla lepší Kanada, chvilku my. Kluci se opravdu vyšťavili a bylo úžasné sledovat jak funguje celý tým na hřišti I na střídačce. Jak se navzájem povzbuzovali a pomáhali si. V prodloužení jsme měli 2 x odkrytou bránu, jednou zasáhl gólman, jednou obránce hokejkou. Ale to je prostě boj. Nakonec trochu štěstí a Kanada dala ten rozhodující gól. Jejich první lajna byla hrozně silná. Třeba Anderson co dál vítězný gól hrál AHL , Moquin je profesionální hokejbalista. I proto jsem na tým pyšný, jak jsme se prezentovali .

Velmi výrazně se to změnilo. Pamatuji si když jsem začínal u U20 v roce 2007, tak někteří hráči ani neznali základní značky na tabuli. Teď se v klubech pracuje o moc lépe a i po fyzické stránce. Ona ani extraliga už se nedá odehrát, bez dobré fyzické kondice. Jen si hráči pro reprezentaci musí uvědomit, že je MS po třeba náročné sezóně ( jako letos Kert a Hostivař) , hraje se na velkém hřišti 30 × 60 m ( což je obrovský rozdíl ) a hlavně 7 těžkých zápasů v osmi dnech. Musí být výborně připraveni.

I proto se někdo diví, proč v nominaci není ten nebo ten, když v extralize je vidět. Ale přijde na velké hřiště a tam se neprosadí.

Fyzičku na kempu reprezentace nedoženeme a ani moc neděláme. Máme jich i tak dost omezeně a potřebujeme pracovat na jiných věcech.

Letos jsme celé jaro se Slávou řešili jméno Martin Kruček. Na podzim nehrál, má věk , měl zdravotní problémy atd. Sledovali jsme ho v zápasech a hodně o něm mluvili. A on se přes to všechno dokázal neskutečně připravit a na MS byl obrovsky platným hráčem. To samé další hráči přes 30 let, třeba Honzové Bílý s Pospíšilem, kteří navíc z pozice kapitána a asistenta tým skvěle kočírovali a byli naší prodlouženou rukou. Z těchto hráčů by si měli vzít mladí příklady.

Ale v tomto týmu všichni zvládli MS výborně.

O Honzovi Bílém jsi se už zmínil. V jakém světle se na MS představil Niky Langr? 

Honza Bílý byl skvělý leader. Výborně připraven, neustále komunikoval s hráči z pětky, z přesilovky, dokázal řídit pětku i na hřišti během hry.

Niky odehrál svůj standard. Že začátku měl šance, nedal gól a trochu na sebe vytvářel tlak, což ho svazovalo. Probrali jsme to, uklidnil se a pak hrál velmi dobře. A přidal i ty branky. Posunul se během MS do čtvrté pětky a jsem rád jak tu roli přijal. To je taky velmi důležité.

Aktuálně tedy tvoří špičku hokejbalového sportu Kanaďané a Češi. Bitvu o bronz svedli domácí Švýcaři, kteří byli na domácí MS evidentně velmi dobře připraveni. Cítíš, že tam roste velká konkurence pro další šampionáty?

Určitě roste konkurence a nejen v podobě Švýcarska. Ty už delší dobu vykazují zlepšení, už v únoru v Plzni byli velmi dobře fyzicky vybaveni, trochu ještě zaostávají v taktice, ale Tibor Kapánek je hodně přibližuje špičce. Doma měli motivaci, hráli velmi dobře.

Ale co jsem slyšel tak v USA se hodně zvedá hokejbal, a týmy jako Řecko, Itálie jsou hráči co žijí v Kanadě a hrají tamní ligy. Finsko jsou hokejisté a jsou taky vždy silný, hlavně taktický a technicky. Slováci se taky zvednou, Milan Rampáček tam nastavil dobrou cestu. 

Britové se pod vedením George Cortsose budou taky zlepšovat.

Za to Slováci jsou po třech titulech v útlumu. Letos ani nepřešli mezi nejlepší čtyři a ve čtvrtfinále jednoznačně prohráli s pozdějšími bronzovými medailista z USA. Čím si myslíš, že to je?

Ano, Slováci podruhé neprošli do semifinále a určitě to berou jako neúspěch. Sledoval jsem celou jejich dvouletou přípravu, kdy se stal hlavní trenér jak jsem psal Milan Rampáček. Myslel jsem si, že budou o medaile bojovat, měli tu přípravu kvalitní a hodně kempů. Ale doplatili trochu na vyloučení , neproměňování šancí a zdálo se mi, že obrana nepracoval tak dobře. Třeba právě ve čtvrtfinále s USA dostali dost laciné branky. A i když se zvedli, tak přišla další. 

Po titulech přišla obměna a samozřejmě to chvilku trvá, než si to sedne. A tím jak se špička vyrovnala, je to těžší. Navíc si budou dávat vždy nejvyšší cíle a to může být pro ty nové mladé hráče trochu svazující.

Jak se ti turnaj ve Švýcarsku líbil po stránce organizační?

Moc hezký. Švýcarsko je krásná země, my navíc byli ubytováni v horské vesničce mezi hory. Měli jsme tam klid na přípravu i odpočinek. Ani nevadilo, že jsme jezdili na halu cca 30 - 40 minut. My trenéři kvůli sledování třeba 2 - 3 x denně. Ale v areálu byl bazén, fitko, venku jezírko s přitékající horskou vodou, takže kluci tam chodili na regeneraci. Navíc kuchař Kuba nám podstrojoval, takže spokojenost a opět nevadilo, že vařil u nás na pokoji a občas jsme přiložili ruku k dílu. 

Poděkování organizátorům, krásná hala ve Vispu, v krásném prostředí. Nezaznamenal jsem žádný problém, nebo ho hned brácha jako vedoucí vyřešil. Občas jsme museli vyklidit kabinu, ale ani to dobrý dojem nezkazilo.
Mě se MS moc líbilo.

Podceňovaný prvkem celého sportovního výkonu na MS je vliv realizačního týmu. Souhlasíš s tím, že dobrý a sehraný tým lidí je velmi důležitý?

Naprosto souhlasím. Táhneme to spolu už dlouho a myslím, že nám to funguje velmi dobře. Já mám rád, když všichni pracují naplno a vše je jak má být, kluci už to přijali a i proto máme kladné zpětné vazby od hráčů. Je to ale neustálá práce. Kluci odehrají zápas a jdou regenerovat. My se Slávou rozebereme utkání, jezdíme sledovat všechny soupeře, připravíme videa na další utkání, připravíme mítink a poradu, řešíme sestavu, nasazení brankářů, složení přesilovky, chystáme případné power play, nájezdy atd. Vyhodnocujeme i zpětnou vazbu od hráčů na utkání a případně na něco reagujeme.Vše musím mít připravené.

Brácha Radek řešil organizační věci, dopravu na utkání a zpět, kabiny a plno dalších věcí. 

Evžen doktor byl v permanenci od prvního dne, kdy se nám zranili 4 hráči a plno si jich bolístky dovezli už z finále extraligy. Má zlaté ruce a jen díky němu jsme měli všechny hráče k dispozici.

A Turči s Valískem toho měli také nad hlavu. Stěhovat a chystat kabinu, pomáhat Evženovi, občas kuchaři.

Navíc jsme si všichni sedli i lidsky, což je pro mě velmi důležité.

Poslední otázka, budeš u reprezentace pokračovat i v příštím reprezentačním cyklu?

Mandát nám skončil, jako vždy po MS. Předložíme předsednictvu závěrečnou zprávu z MS a uvidíme jak to celé vyhodnotí.

Já bych to rád dotáhl do Ostravy. Moc mě láká ještě s tímto týmem pracovat a zažít domácí MS mužů.

Díky za rozhovor

Autor rozhovoru: Jiří Voženílek

Autor fotografie: zdroj Jiří Mašík