Slavné automobily z minulého století, unikátní karoserie od místní firmy Sodomka, šlapací autíčka pro děti, ale také průřez vývojem dětských kočárků. Na to vše láká Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě letos v létě. Ty, co se rádi ponoří do tajemné historie, zve do Barokního areálu ve Vraclavi.

„Jedno ze čtyř krajských muzeí, které sídlí ve Vysokém Mýtě, se specializuje na technické exponáty a vychází z historie místních firem Sodomka a hasičské firmy V. Ig. Stratílek. V Muzeu karosářství si dokonce můžete navrhnout i vlastní karoserii. Letos k tomu muzeum přidalo i krásnou výstavu Kluci a holky na čtyřech kolech, která představuje historii kočárků a zároveň připomíná sen mnoha dětí, tedy šlapací autíčka,“ říká za zřizovatele muzea Roman Línek, náměstek hejtmana Pardubického kraje pro kulturu.

 „Máme tu předměty dvou sběratelů. Šlapací autíčka jsou od Lukáše Očenáška, který je spolu s dědečkem sbírá a opravuje. Upozornil bych například na model legendárního Moskviče ze 70. a 80. let nebo autíčko Mikar z vysokomýtské Karosy, ale tu třeba i současný model Škoda 1000 MB. Dále tu máme velkou výstavu kočárků a hraček od Renáty Glänznerové. V ní je mimořádná ucelená řada kočárků značky Liberta, v níž se vozila většina české populace v minulých letech,“ doplňuje Jiří Junek, ředitel Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.

Kostel pod hradištěm Vršovců skrývá barokní poklady

Muzeum spravuje také Barokní areál ve Vraclavi nedaleko Vysokého Mýta. „Tady je cílem výletníků i historie stará skoro tisíc let, kdy tu stávalo hradiště bohatého rodu Vršovců. Právě na tomto místě je ale nechali Přemyslovci vyvraždit, což připomíná mohyla nad barokním areálem,“ přidává Roman Línek další výletní cíl v tomto místě.

„Naše muzeum tu má od obce pronajaté výstavní prostory v bývalých lázních, které sloužily léčebným procedurám v 18. století. Zde je nyní výstava Tisíciletá Vraclav. Nad pramenem údajně léčivé vody vyrostl krásný barokní kostel, ve kterém jsou umístěny od konce 80. let minulého století restaurované sochy z poutní cesty z Králík na Hedeč. Jsou vyřezány z lipového dřeva, v mírně nadživotní velikosti, barevně polychromované a jsou zřejmě dílem některého z žáků Matyáše Bernarda Brauna,“ vysvětlil Jiří Junek.