V rámci pondělního jednání Rady Pardubického kraje v pozici valné hromady Nemocnice Pardubického kraje byl učiněn poslední nutný krok v rámci schvalovacího procesu pro podpis nové pětileté smlouvy se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou o poskytování a úhradě zdravotních služeb. Smlouva bude platná od ledna 2025 do roku 2030 s možností automatického prodloužení o jeden rok. Hlavním parametrem nové smlouvy je snížení počtu akutních lůžek v pěti zařízeních Nemocnice Pardubického kraje o 122, což plně koresponduje s přístupem současné moderní medicíny. Jedná se především o lůžka, která jsou dlouhodobě neobsazená, tudíž se nejedná o jakýkoliv dopad na dostupnost a kvalitu poskytované péče.

„Snížení počtu lůžek v rámci všech pěti nemocnic akutní lůžkové péče v kraji je spíše tabulkové. Nemá smysl se tvářit, že máme rozsáhlý lůžkový fond v oblasti akutní péče, když v řadě případů došlo ke skutečnému snížení, a to ne na základě nedostatku personálu, ale reálné potřeby. Jedním z faktorů je snaha o zkracování délky hospitalizace, tedy pobytu pacientů v nemocničním prostředí. Naopak je zřejmý akcent na domácí doléčení. Na druhé straně nelze považovat akt za čistě formální. Jedná se o výsledek složitých jednání mezi krajem, Nemocnicí Pardubického kraje a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Nový počet nasmlouvaných akutních lůžek zohledňuje dostatečné rezervy, zvláště tam, kde došlo vlivem personální situace k dočasnému utlumení péče. Naší snahou je maximální dostupnost a zároveň kvalita poskytované péče, byť v aktuálních podmínkách, a to nejen personálních, ale také legislativních. Když se zpětně díváme na akt fúze nemocnic, je naprosto zřejmé, že se jednalo o správný krok, protože při jednáních s pojišťovnou vystupujeme jako jedna akciová společnost a ne jako pět samostatných a vzájemně si konkurujících nemocnic. Vyjednávací pozice je tedy nesrovnatelně silnější. I proto se podařilo dosáhnout dobrého výsledku. Zároveň se potvrzuje, že rozsah poskytované péče v našem kraji je i nadále rozsáhlí i díky tomu, že nemocnice zůstaly ve veřejných rukou. Je to signál jak dovnitř nemocnic z hlediska zaměstnanosti a navenek z hlediska poskytované péče,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Podle statistiky je v České republice v mezinárodním srovnání nadbytek akutních lůžek. Podle dat OECD za rok 2021 je v České republice 6,7 lůžka na 1 000 obyvatel, průměr OECD je 4,3 lůžka. V průměrné délce hospitalizace v Evropě v roce 2021 je české zdravotnictví v datech Eurostatu s 9,8 dne na druhé příčce, delší hospitalizace jsou jen v Srbsku.

Podle generálního ředitele Nemocnice Pardubického kraje Tomáše Gottvalda probíhala jednání v několika etapách a předcházela jim důkladná příprava, do níž se zapojil nejen vrcholový management, ale i ředitelé léčebné péče jednotlivých nemocnic. „Současná medicína má k dispozici moderní metody a v čase se mění i obecný přístup k pacientovi. Zákroky jsou čím dál tím méně invazivní, zkracuje se doba, po kterou je nutná pacientova přítomnost v nemocnici, a více se zohledňuje i jeho psychická pohoda. Víme, že se mnohem rychleji uzdravuje, když je obklopen svými blízkými. Dlouhodobě tak klesá tzv. obložnost. Lůžková kapacita nemocnic v Česku byla historicky dimenzována na úplně jiné medicínské požadavky a přístup. Před několika lety sice již lůžkový fond prošel jistou racionalizací, ukazuje se však, že i tak existují rezervy. Dojednané snížení počtu lůžek v krajských nemocnicích tak z našeho pohledu tyto rezervy reflektuje. A to i s ohledem na stavebně technický vývoj jednotlivých lokalit, a především schválený Program rozvoje Nemocnice Pardubického kraje,“ sdělil Tomáš Gottvald.

Další výhled s vazbou na lůžkový fond nastínil náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Pavel Štefka. „Naší společnou dlouhodobou vizí je postupná transformace lůžkových kapacit vybraných oddělení v návaznosti na Program rozvoje Nemocnice Pardubického kraj, tedy společné lůžkové fondy, navyšování počtu ambulantních zákroků bez nutnosti hospitalizace a jednodenní operativy s krátkodobou hospitalizací. Ke všem krokům však budeme přistupovat postupně podle realizace stavebních a rekonstrukčních prací a podle vývoje personální situace či neplánované poptávky po zdravotních službách,“ řekl Štefka.