Pokud by chtěl někdo inspiraci, jak dělat v neziskovce služby pro rodiny, měl by se zajet podívat do Žamberka. Tam už v roce 1996 vzniklo občanské sdružení CEMA, které se v průběhu let změnilo na komplexního poskytovatele služeb pro rodiny, ať už ty funkční, nebo ohrožené. Organizace nese od roku 2018 název Cesta pro rodinu. Od začátku za všemi těmito aktivitami stojí Dana Hubálková a její tým. A právě ona představila krajskému radnímu pro sociální péči a neziskový sektor Pavlu Šotolovi nové projekty Cesty pro rodinu.

Pro přehlednost si pojďme říct, čemu se Cesta pro rodinu věnuje. Rodinám pomáhá Rodinné centrum (pro rodiče a děti), Dětská skupina Maceška (pro menší děti) a Klub bez klíče (pro trávení volného času větších dětí). Pro ohrožené rodiny provozuje Cesta pro rodinu Azylový dům a krizovou pomoc. Mladým lidem, kteří se ocitli bez rodinného zázemí, pomáhá Dům na půl cesty. Ekonomicky pomáhá Cestě pro rodinu i vlastní Studio grafiky a kreativní tvorby.

„Stručně se dá říci, že jsme tu pro každého, kdo hledá inspiraci, oporu a pomoc v rodinném životě. Poskytujeme sociální služby, provozujeme podpůrné a zájmové činnosti a vedeme vzdělávací programy za účelem posílení rodiny,“ říká Dana Hubálková.

„U této organizace je vidět velký tah na branku. Letos například koupili od soukromníka rodinný dům, ve kterém mají Dům na půl cesty a plánují koupit od města i budovu Azylového domu a rekonstruovat ji pomocí financí z Národního plánu obnovy. Kromě toho se zapojují do řady projektů ve prospěch ohrožených dětí a rodin a neustále přicházejí s různými novinkami, které vycházejí z aktuálních potřeb. K tomu využívají i dotační programy z Pardubického kraje nebo Burzy filantropie,“ konstatuje radní Pavel Šotola.

Pomoc ohroženým rodinám není jen materiální

Cesta pro rodinu spolu s MAS ORLICKO například pracují na projektu Podpora pro rodiny, děti a mladé dospělé v nepříznivé sociální situaci. „Máme tady děti, kterým se rozpadá rodina, maminky přišly o bydlení, nebo jsou ve špatné sociální situaci. S tím přichází i psychické problémy dětí, nezájem o vzdělávání, těžká adaptace v kolektivu, propadání ve škole a nálepky problémových dětí. Naši sociální pracovníci proto spolupracují se školskými zřízeními, kam děti docházejí, a doprovázejí rodiče na jednání se školami. Organizují bezplatné doučování a snaží se děti zapojit do různých aktivit, případně jim podle situace v rodině zajistit psychoterapeutickou podporu. S kolektivem ve škole – učiteli, spolužáky a jejich rodiči - pracují na destigmatizaci těchto dětí. Aby je po příchodu do kolektivu přivítali, nedívali se na ně s předsudky, vzali je mezi sebe a ocenili jejich dobré stránky“ popisuje situaci sociální pracovnice Nela Šlézová. 

Důležitost sociální rehabilitace

Před pěti lety začala Cesta pro rodinu poskytovat i službu sociální rehabilitace pro azylový dům, Dům na půli cesty a časem také pro maminky v terénu. Nyní se kromě klientů v Azylovém domě a Domě na půl cesty starají například o sedm maminek mimo tato zařízení v okruhu do 30 kilometrů od Žamberku.

„Často lidé vůbec netuší, co to sociální rehabilitace je. Jedná se o pomoc lidem buď s postižením, nebo v krizové situaci tak, aby byli časem schopni samostatného života. V tomto případě třeba Cesta pro rodinu pomáhá maminkám se zajišťováním věcí okolo bydlení, radí jim, jak rozložit finance na zálohy a na živobytí, jak zajistit domácnost, jak se starat o děti, pomáhají také s doučováním, se sháněním práce a s postavením se na vlastní nohy. Každý případ, kde se to povede, je pro naši společnost velkou výhrou,“ dodává spolu s poděkováním Cestě pro rodinu Pavel Šotola.