V minulých dnech se v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem uskutečnila schůzka Rady Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní. A tentokrát byla hlavním tématem právě samotná krajina.

 „Letos si připomeneme 5. výročí od zápisu kladrubské krajiny na Seznam světového dědictví a při této příležitosti pořádá hřebčín od 11. do 13. září mezinárodní konferenci právě na téma kulturní krajiny, jejího zachování a správné údržby. Setkáme se tu se zástupci Lednicko-valtického areálu, Krajiny žateckého chmele, Krušnohoří, Parforsní lovecké krajiny v Dánsku a podobně. Tématem budou třeba vodní systémy v krajině, každodenní péče o porosty nebo drobné architektonické a sochařské prvky v krajině,“ nastínil program předseda Rady památky Roman Línek.

Téměř 1500 nových stromů

Národní hřebčín se v posledních pěti letech výrazně věnoval obnově stromů v krajině, zejména pak v alejích. V minulých desetiletích bohužel obnova alejí nebyla prioritou. Místy to komplikovaly i ne vždy ujasněné vlastnické vztahy a zodpovědnost za jednotlivé stromy. To se zápisem krajiny do UNESCO zásadně změnilo a o aleje se stará odborný správce krajiny Národního hřebčína Kladruby nad Labem Jana Votrubová. „Díky tomu jsme mohli začít sázet nové stromy všude tam, kde to bylo potřeba. Samozřejmě dodržujeme tradiční skladbu dřevin, takže jsme v alejích vysázeli 30 jírovců maďalů, 60 topolů černých, 54 dubů červených, 144 dubů letních, 97 lip srdčitých a 549 jabloní domácích. To je celkem 938 nových stromů v alejích, a k tomu přibylo dalších 500 stromů v krajinářském parku  Mošnice, kde proběhla obnova v roce 2020,“ uvedl ředitel hřebčína Jiří Machek.

Řečanskou alej pokryje náhradní výsadba

Náhradní výsadby se v areálu kulturní krajiny hřebčína bude účastnit i Pardubický kraj. „Za dvě stavby, které v území máme naplánované – tedy modernizaci mostu v Řečanech nad Labem a výstavbu jízdárny v areálu střední školy, máme určenou náhradní výsadbu 113 a 108 stromů. Ty pokryjí velkou část řečanské aleje, která vede od řečanského mostu do Kladrub. Zbytek vysází hřebčín,“ dodal Roman Línek. Tady začne výsadba už letos a dokončena bude v příštím roce.

Další krajinářské prvky

Hřebčín ještě čeká rehabilitace Selmické aleje, stromořadí v pastvinách, rehabilitace části lužního lesa, kde odumírají smrky napadené kůrovcem, a revitalizace vodního systému. „V některých případech chceme využít financování z operačního programu Životní prostředí, ostatní projekty budou přímo realizovány zaměstnanci národního hřebčína, střediska Správa kulturní krajiny,“ doplnil ředitel hřebčína Jiří Machek.