Tento tým si titul mistra ligy určitě zasloužil, tvrdě a čestně o něho bojoval, vypráví Michaela Hajniková

Ženy (Markéta Peclová, úvod red.) - Dnes se vrátíme k zisku tutulu Mistryň České republiky pro tým našich žen. Na svazovém webu vyšel před časem rozhovor s jeho hráčkou Michaelou Hajnikovou z pera redaktorky Markéty Peclové. V nezměněné podobě jej přinášíme z odstupem času i my.

Z mistrovského titulu v Lize žen se o víkendu radovaly svítkovské hokejbalistky. Na zlaté medaili se podílela nejen na finálovém turnaji Michaela Hajniková, která byla v základní části nejproduktivnější hráčkou týmu. Navíc cenný kov vybojovala v hale, kde byla oslovena posílit svítkovský tým.

Věděly jsme, že když chceme být mistryně, musíme porazit každého

Míšo, o víkendu jste se se svítkovskými hráčkami staly mistryněmi letošní sezóny Ligy žen. Co pro Vás znamená tento úspěch?

Znamená to pro mě hodně moc. Vím, že některým mým spoluhráčkám se tímto splnil dávný sen, také vím, že se to Svítkovu jako ženskému klubu podařilo poprvé v historii. Vlastně tři roky dozadu mě přesně v této svitavské hale, kde jsme tehdy odehráli přátelské zápasy s Českem, oslovil pan trenér Tomáš Pelcman o místo v jejich týmu. Všechny spoluhráčky mě velmi rychle přijaly mezi sebe a cítila jsem se mezi nimi dobře už od začátku. Jsou to ženy, které hokejbal baví a dělá jim to upřímnou radost. Vždy se těšily z každého gólu, nahrávky, zákroku či vydařené akce. Hrají srdcem. Od té doby, co jsem je poznala, jsem si přála, aby zažily i o trochu silnější emoce a větší momenty v tomto sportu. Finále ligy bylo pro to velká příležitost. To, že to skončilo šťastným koncem, mě samozřejmě těší ještě víc. Vidět tu nepopsatelnou radost či slzy štěstí v očích mých spoluhráček byl pro mě nádherný okamžik a je neuvěřitelné, že se to stalo ve stejné hale, kde mě poznali. Mělo to pro mě takovou přidanou hodnotu. Tento tým si titul mistra ligy určitě zasloužil, tvrdě a čestně o něho bojoval a já jsem ráda, že jsem toho mohla být součástí. Nikdy na to nezapomenu.

Na finálovém turnaji ve Svitavách jste nejprve v sobotu dohrávaly základní část. Porazily jste Pardubice a Beroun, nezvládly jste jen utkání s Kadaní. Jak jste se tímto hracím dnem naladily na vyřazovací část?

Vždy si po každém zápase povíme o vydařených momentech jako i o chybách, abychom do následujícího zápasu šly víc připravené. Avšak věděly jsme, že se tabulka základní části po sobotních zápasech až tak nezmění a o medailové pozice budeme v neděli bojovat tak či tak. Neděla byla pro nás teda klíčovější, rozhodovalo se jen o tom, kdo bude naším soupeřem. A i když v kabině probíhaly nějaké kalkulace, věděli jsme, že když chceme být mistryně, musíme porazit každého. Říkaly jsme si, že jsme v průběhu sezóny už každého aspoň jednou z porazily, tak proč bychom to nedokázaly znova.

Druhý den jste musely vyhrát utkání s Prachaticemi, abyste postoupily do utkání o titul. Soupeřky jste nakonec porazily 1:0. Jak se takový těsný výsledek vyvíjel?

Myslím, že tento zápas bol velmi náročný, protože obou týmům šlo o jistotu medailí. Každá malá chyba mohla být potrestaná. Chtěla bych tímto vyzdvihnout výkon naší brankářky, která v tomto zápase udržela čisté konto. Měly jsme štěstí, že gól Dominiky Němcové padl už v páté minutě. Díky tomu jsme se dostaly do jakési psychické výhody a dařilo se nám Prachatice bránit. Nepřestávaly jsme bojovat a nakonec se nám i podařilo tento těsný jednogólový náskok udržet až do konce zápasu.

Jsem hrdá na náš celý tým a na to, čeho jsme spolu dosáhly

Ve finálovém utkání jste pak nastoupily proti vítězkám základní části. Nejprve se v první třetině prosadily jen Svitavy, ve druhé vám pak ke zlatu pomohla hattrickem Lucie Kubínová. Na první dvě branky jste jí nahrávala. Vybavuje si všechny důležité momenty, které rozhodly o vašem vítězství?

Určitě, byl to neuvěřitelně napínavý zápas. Pamatuji si každý gól, ale i šance nebo momenty ze střídačky. I když jsme ze začátku prohrávaly, nepřestávaly jsme na soupeřky vyvíjet tlak. Dokonce i po góle, který jsme dostaly na 2:2 nešťastné tři minuty do konce zápasu, se nic nezměnilo. Nálada na střídačce vůbec neopadla a nadále jsme se povzbuzovaly. To, jak to na naší střídačce žilo, velmi pomáhalo našemu výkonu na ploše. Cítila jsem velkou podporu od každé spoluhráčky i od trenéra či lidí na tribuně. Samozřejmě hattrick Lucky významně pomohl. Je to úžasná hráčka, pro mě určitě jedna z nejlepších v republice. Hrát s ní v jednom útoku mě velmi baví a zároveň je to i velká čest. Její finálový hattrick nás všechny určitě těší, avšak zlato, které jsme i díly tomu získaly, je mnoho cennější. Každý člen týmu významně přispěl ke společnému úspěchu a bez vzájemné podpory bychom to určitě nezvládly. Vložily jsme do toho všechno, bojovaly až do konce a hlavně nepřestávaly věřit. Prohra prostě nepřipadala v úvahu. Jsem hrdá na náš celý tým a na to, čeho jsme spolu dosáhly.

V základní části jste byla nejproduktivnější hráčkou Svítkova a svými výkony tak týmu pomáhala nejen na finálovém turnaji. Na jaké okamžiky z Vaší třetí sezóny v tomto českém klubu budete nejvíce vzpomínat?

Všechny tři sezóny byly skvělé. I když se nám někdy něco nepodařilo, nevěšely jsme hlavy. Nevzpomínám si ani, že bychom se mezi sebou hádaly. Náš tým je velmi mentálně zdravý, všichni si navzájem přejeme jen to nejlepší a myslím, že to bylo právě to, co i spělo k našemu úspěchu. To, že mi to tuto sezónu celkem padalo, je jen maličký bonus. Celkově se v týmu cítím velmi dobře a vždy se na hokejbalový víkend a svoje spoluhráčky velmi těším. Nejkrásnější okamžik této sezóny je jednoznačně finálový turnaj. I když byla celá sezóna poměrně vydařená, přeci jen finále vzbuzuje mnoho větší rivalitu, zápal pro hru a emoce s tím spojené. Boj o první příčku, který pro nás skončil vítězným koncem, tomu přidává ještě víc, a pocit, když zazněla závěrečná siréna zápasu, je určitě tím nejsilnějším momentem. Určitě nezapomenu ani na oslavy v kabině, kde jsme si spolu zazpívaly a zaskandovaly.

Jste také reprezentační hráčkou na Slovensku, kde se o víkendu zúčastníte reprezentačního kempu. Bude to váš poslední sraz před mistrovstvím světa. Jak se těšíte na závěrečné přípravy?

Přestože žiju v Česku je samozřejmé, že se stále těším i na svoje slovenské spoluhráčky. Jsou to děvčata, se kterými jsem vyrůstala, a jsem ráda, že jsou stále mými blízkými i přes to, že se nevídáme častěji. S blížícím se mistrovstvím vrcholí i naše přípravy. Turnaj bude určitě náročný, avšak věřím, že na něj budeme dostatečně připravené. Hokejbal děláme ale pro radost a věřím, že si ze Švýcarska přineseme mnoho zážitků. Jednoznačně se nejvíc těším na zápas s Českem, kde bych se měla potkat s více spoluhráčkami či kamarádkami z ligy. Třešničkou na tom je, že právě Lucka Kubínová má v den našeho utkání narozeniny. Věřím, že to tedy bude zajímavý zápas.