Pobyt v tichu s programem zaměřeným na odpuštění a změnu životních postojů absolvovalo v pardubické věznici sedm odsouzených z pěti různých věznic v České republice. Unikátní projekt nazvaný Tichý oddíl je pilotován zatím výhradně na území Pardubického kraje.

Pardubická věznice jako první v republice

„Pardubická věznice je vůbec první v republice, která se do tohoto jedinečného projektu pustila. Jsem moc rád, že jsem se mohl seznámit s jeho výsledky a dalším směřováním. Úsilí, které na něj jeho tvůrci vynakládají, rozhodně dává smysl,“ uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola, který při návštěvě pardubické věznice rozvíjel také možnosti vzájemné spolupráce kraje, města, věznice i přítomných spolků.

V Pardubicích se pilotní verze programu, který si zástupci spolku Vězeňské duchovenské péče přivezli z Norska, uskutečnila již potřetí. „Inspirace pochází z norské nejtěžší věznice Halden, kde je tento program pod názvem Útočiště ve vězení realizován. Podle dostupných zahraničních statistik se výrazně podílí na snižování recidivy trestné činnosti těch, kteří jím prošli,“ sdělila předsedkyně Vězeňské duchovenské péče Kristýna Čobanová.

Aby se odsouzení dokázali vyrovnat s minulostí

Hlavním cílem projektu je, aby se odsouzení dokázali vyrovnat se s minulostí a začít nový život. Pomáhat jim k tomu má vlastní reflexe, osobní pohovory, meditace, bohoslužba a různé další činnosti. „Pilotní projekt není náboženský, ale spirituální. Je otevřený pro všechny zájemce bez ohledu na vyznání či přesvědčení,“ zdůraznila Kristýna Čobanová.

Odsouzeným z Tichého oddílu se věnovala zkušená lektorka a docentka teologie z Univerzity Karlovy v Praze Mireia Ryšková ve spolupráci s místním kaplanem Tomášem Kvasničkou. Společně se vězně snažili vést k vnitřní sebereflexi ve vztahu k jejich trestné minulosti. „Individuálně probíraná témata se týkala například sebepřijetí, sebepoznání, sebereflexe, ale i motivační oblasti a utváření nových postojů a vztahů,“ upřesnila předsedkyně Vězeňské duchovenské péče.

„Cítili jsme, že paní docentku i pana kaplana skutečně zajímá náš osud. Do našeho života vlili novou naději do budoucnosti,“ sdílel své pocity z projektu odsouzený Josef.

Stanovení nových cílů v životě bez trestné činnosti

„Uvědomil jsem si, že zlo působí jen zlo. Pácháním zla nemůžu nic pořádného udělat a ani nic kloudného vytvořit,“ podotkl další vězeň. „Snažím se dívat dopředu a myslet pozitivně. Každý člověk potřebuje člověka. K sobě i jiným musím přistupovat jinak,“ reagoval jiný odsouzený účastník pilotního projektu, který kladně hodnotil také generální ředitel Vězeňské služby České republiky Simon Michailidis. Ten popřál odsouzeným, aby se jejich sebepoznání a sebeuvědomění, které napomohlo ke stanovení jejich nových cílů v životě, obešlo bez trestné činnosti.