Vynikající kvalita obrazu, jediný dotykový displej

Nemocnice zakoupila za celkem 48 milionů korun dva angiografické komplety od firmy Philips, které mají oproti původnímu 10 let starému přístroji několik předností. „Nová angiolinka dokáže ve vyšší kvalitě a rozlišení zobrazit pohybující se srdce a cévy a ukázat vnitřní průsvit tepny,“ vysvětlil primář radiodiagnostického oddělení Leoš Ungermann. Přístroj pracuje s tzv. DSA (digitální subtrakční angiografií). Intervenční radiolog si tak může určit, jestli uvidí pouze cévy, nebo cévy i kosti, a lépe se tak orientuje v těle pacienta.
Kromě lepší kvality obrazu umožňuje nový přístroj plynule ovládat všechny aplikace z jediného dotykového displeje u stolu. Radiologický asistent sedí mimo sterilní sál a pohodlně ovládá angiolinku. Ošetřující lékař se tak může plně soustředit na prováděný výkon.

Dva sály, dvě angiolinky, víc pacientů

Dvě moderní angiolinky najdou pacienti v novém pavilonu urgentního příjmu a chirurgických oborů. „Velká výhoda je, že nové prostory jsou větší a komfortnější pro pacienty i pro personál,“ říká primář Ungermann a dodává: „Máme dva sály, v každém jednu angiolinku a to výrazně zkracuje objednací dobu.“ Lékaři díky tomu také můžou na každém sále provádět jiné výkony.
Jak takové angiografické vyšetření vypadá popisuje radiolog Jan Hájek: „Pacientovi podáme do žíly kontrastní látku, pod rentgenovým zářením pak angiografická linka dokáže zobrazit cévy pacienta a ‚vymazat skelet‘, nebo může ošetřující lékař vidět protékající kontrastní látku v reálném čase tělem pacienta. Tímto způsobem můžeme pacienta buď jen vyšetřit, nebo je možné cévy i ošetřovat, pokud jsou zavřené nebo zúžené.“

Komfort pro pacienty i nižší dávka záření

Doktor Jan Hájek zdůraznil význam pro pacienty: „Podstatné je, že pacient je vystavený o třetinu nižšímu záření než u starého přístoje.“ Na radiodiagnostickém oddělení je navíc díky většímu prostoru i nový monitorovací pokoj pro pacienty, kde je po výkonu hlídají zdravotníci. „Na starém pracovišti, před stěhováním do nového pavilonu, čekali pacienti po vyšetření v ne úplně důstojných podmínkách,“ vzpomíná Jan Hájek. Dnes zůstávají lidé po výkonu v pokoji a jsou napojení na monitor pro případ nečekaného krvácení nebo opožděné komplikace: „Mají tam klid, soukromí a po potřebnou dobu je hlídá sestra,“ dodal lékař.

Pacienti si nové prostředí chválí

„Všem se to líbí, protože je to nové. Pravidelní pacienti ani tak nevnímají nové přístroje, ale oceňují větší prostory, lepší zázemí a komfort,“ vysvětuje lékař. Primář Leoš Ungermann ho doplňuje: „Akutní případy teď zvládneme bez toho, že bychom museli rušit termín objednanému pacientovi a odsunout jeho vyšetření třeba na druhý den.“

Nejčastější diagnózou je končetinová ischemie, hlavně pak syndrom „diabetické nohy “

Radiodiagnostické oddělení Pardubické nemocnice provádí angiografická vyšetření pacientům i z ostatních nemocnic. „Lidé, kteří k nám přicházejí, mají za sebou různá neinvazivní vyšetření cév, například sonografické vyšetření či CT, a k nám jdou už na léčebný zákrok. Výkony se provádí ambulantně, u složitějších výkonů čeká pacienta jednodenní hospitalizace a k nám jdou na zákrok,“ dodává Hájek.
Lidé přitom nejčastěji přichází s diagnózou diabetické nohy, nebo mají třeba kvůli kouření nedokrvené dolní končetiny a při chůzi cítí bolest.
„Pokud nelze cévní uzávěr řešit chirurgickou cestou, tedy operačním vytvořením bypassu, což je cévní náhrada, přichází pacienti na naše pracoviště. My se tady pokoušíme cévy zprůchodnit zevnitř pomocí tenkých drátků a katétrů.“

Na radiodiagnostickém oddělení jsou lékaři schopni ošetřit 80 až 100 pacientů měsíčně. Tato léčba je oproti chirurgické šetrnější a neprobíhá v celkové narkóze, ale jen s lokálním znecitlivěním v místě vpichu do cévy, což pacienti dobře snáší.