Pardubický kraj letos ve spolupráci s Českou komorou architektů a společností CBArchitektura vyhlásil architektonickou soutěž na rozšíření Gočárovy galerie v areálu Automatických mlýnů v prostoru pozdější dostavby za původní Gočárovou stavbou. Po formálním ukončení soutěže kraj představuje všechny zúčastněné návrhy veřejnosti ve foyer Gočárovy galerie od 3. září. O jednání poroty jsme hovořili s iniciátorem architektonické soutěže a místopředsedou poroty,  náměstkem hejtmana Pardubického kraje Romanem Línkem.

Kdo tvořil odbornou porotu soutěže?

Předsedou poroty byl architekt Josef Pleskot, k dalším členům patřili profesor Ladislav Lábus, emeritní děkan Fakulty architektury ČVUT v Praze a architekti Janica Šipulová, Petr Všetečka a Antonín Novák. Galeristy zastupovali ředitelka Gočárovy galerie Klára Zářecká a  ředitel městské galerie PLATO v Ostravě Marek Pokorný. Do celého průběhu soutěže byl rovněž zapojen zástupce Národního památkového ústavu.

Jak jste návrhy posuzovali?

Každý ateliér dodal návrhy podle zadaných kritérií. Porota autory neznala, seznámila se s nimi až po určení výsledků. Ukázalo se, že se soutěže účastnily ateliéry z Česka, Slovenska, Velké Británie a Maďarska. Vítězný návrh je od slovenského ateliéru DOXA, který tvoří kolektiv architektů Tomáš Boroš, Ondrej Jurča, Maroš Mitra, Pavol Bakajsa a Katarína Vysoká.

Bylo vítězství jednoznačné?

Na vítězném návrhu jsme se všichni jednomyslně shodli. Vybrané řešení se nesnaží s Gočárem soupeřit, naopak nechává jeho stavbu vyniknout v plné kráse. Odhalilo původní severní fasádu Gočárovy budovy a s vlastním objemem ustupuje do pozadí. Hladká fasáda průčelí může sloužit jako médium pro zprostředkování různých vizuálních projektů. Celkově jde o návrh, který přináší nejvíce podnětů pro rozvoj Gočárovy galerie.

Autoři, kteří skončili na druhém místě, už areál dobře znají.

Ano, architekti Martin Prokš a Marek Přikryl jsou autory přestavby Sila, které provozuje Nadace Automatické mlýny manželů Smetanových. Jejich podoba dostavby galerie vychází z daného prostředí svojí hmotou, výškovým členěním i materiálem. Projekt odstraňuje celou technologickou část objektu moučných sil. Porota ocenila kvalitu a komplexnost návrhu v posuzovaných kritériích – architektonického, technického i konstrukčního řešení, zejména s ohledem na sledování potřeby vytvoření nového univerzálního výstavního prostoru. Kriticky ale hodnotila prolamovaný parter a výrazně tvarovanou atiku.

Na třetím místě skončilo studio Perspektiv, čím zaujalo?

Tento návrh volí radikální hmotu i siluetu novostavby v pohledu od soutoku, snaží se o lehkost a světlost výrazu. Celkový esprit i formální uvolněnost návrhu byly porotou vnímány v kontextu Automatických mlýnů jako přínosné, konkrétní zpracování ale vzbuzovalo řadu nevyjasněností.

 Kdy se tedy dočkáme nové stavby?

K realizaci stavby ještě povede dlouhá cesta, jejíž součástí bude jak projekční rozpracování vítězného návrhu, tak i hledání zdrojů, které umožní jeho financování. Pokud vše dobře půjde, tak po dokončení projekčních prací a zajištění všech povolovacích řízení by stavba mohla začít nejdříve po roce 2026.