Přednosta chirurgické kliniky Pardubické nemocnice Lukáš Sákra si moderní technologii na pracovišti pochvaluje nejen pro kvantitu operací. „Mám radost, že s robotickým systémem už operuje kromě všeobecné chirurgie i gynekologie či urologie, a to nejen onkologická onemocnění. Program chceme rozvinout a aplikovat na další oddělení, tím pádem i rozšířit spektrum zákroků, které budeme provádět,“ říká přednosta a dodává, že v tuto chvíli přemýšlí o ORL programu či hrudní chirurgii. V současné době mají oprávnění k robotickým operacím tři chirurgové, dva gynekologové a jeden urolog. A zájem lékařů nadále roste.

Na prvním místě zůstává pacient

Reakce pacientů na provádění operací prostřednictvím robotického systému jsou pozitivní. „Zprvu jsem si myslel, že budou mít obavy, ale opak je pravdou. Pacient se zhoubným nádorem se chce v první řadě vyléčit. A když mu vysvětlíme, že tento způsob operace je méně komplikovaný, pro jeho organismus znamená menší zátěž a mnohdy i menší bolest, tak robotickou chirurgii vítá,“ uvádí přednosta chirurgické kliniky Pardubické nemocnice Lukáš Sákra s tím, že se dosud nesetkal s pacientem, který by robotickou operaci odmítl. Mezi největší benefity robotického operačního systému řadí miniinvazivitu. „Ta zátěž je pro pacienta ještě menší než u laparoskopie. Souvisí to s malým rozsahem rány i precizností operování či menšími krevními ztrátami,“ vyjmenovává Lukáš Sákra a robotický operační systém vyzdvihuje i pro lékaře. „Velký průlom vidím v ergonomii chirurga. Když si představíte, že člověk musí být čtyři až pět hodin v určité poloze, u laparoskopie se ještě dívá na 2D obrazovku, která je od něj vzdálená asi dva metry, na fyzické schránce se taková práce podepíše. Naopak při robotické operaci lékař sedí, neunaví se, netřese se mu ruka. Díky 3D obrazu máte pocit, že jste vně pacienta, to vás udržuje neustále ve střehu. Stále je to mechanická práce, která je ale tímto systémem velmi usnadněná,“ přiznává Lukáš Sákra, který v květnu letošního roku provedl vůbec první operaci na robotickém operačním systému da Vinci Xi.

Všechno, jen ne rutina

Mezi nejčastější zákroky na robotickém operačním systému patří nádory tlustého střeva. „Chystáme se posunout robotickou operativu i na nádory slinivky břišní, což je podstatně rozsáhlejší a náročnější výkon. Pokud se to podaří a zvládneme certifikaci i v tomto odvětví, znamenalo by to obrovský přínos pro naše pacienty,“ líčí svou vizi přednosta a dodává, že nádorů slinivky, bohužel, přibývá. Týdně se na chirurgické klinice Pardubické nemocnice uskuteční kolem sedmi robotických operací. I proto vyhlíží Lukáš Sákra první rok s novou technologií optimisticky. „Původní metou bylo 250 až 300 robotických operací za kalendářní rok, to znamená do začátku května. Jsem si jistý, že to pro nás nebude problém, jelikož týdně naše oddělení provede v průměru asi čtyři operace, gynekologie dvě a jednu oddělení urologie,“ doplňuje přednosta Lukáš Sákra, který nezapomíná, že medicína je především řemeslo a je třeba se v ní nadále vzdělávat. I v tom pomáhá robotický operační systém da Vinci Xi. „U robota je přesně dáno, jak musí chirurg postupovat, aby se dostal k samostatné operativě. Jen 50 hodin je ve výcviku, následně se musí jet podívat na certifikované pracoviště, jak se operace provádí a až poté provádí jednoduché operace pod dozorem zkušeného kolegy. Je to velmi sofistikovaný systém vzdělávání,“ uzavírá myšlenku Lukáš Sákra a věří, že nejen díky moderním technologiím, ale i zkušeným lékařům, se budou pacienti cítit v Pardubické nemocnici dobře.