Zastupitelé Pardubického kraje schválili na svém posledním zasedání v tomto volebním období Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. Zachovává směr nastavený v předchozích letech, přičemž akcentuje nově se objevující potřeby a trendy, případně potřeby, pro něž se zatím nepodařilo najít vhodné řešení.

Prioritou je terénní péče

„Pardubický kraj dlouhodobě usiluje o zajištění podpory potřebných občanů v přirozeném prostředí, tedy tam, kde jsou lidé zvyklí žít, kde mají své blízké a známé, kde mohou přirozeně naplňovat své potřeby, realizovat se a využívat běžných veřejně dostupných služeb,“ říká radní Pavel Šotola a pokračuje: „. Proto chceme rozšiřovat kapacity osobní asistence a pečovatelské služby a jejich časovou a místní dostupnost. Důležité budou také odlehčovací služby pro odlehčení  pečujícím, a to především v oblastech Hlinska, Holic, Žamberku, České Třebové, Ústí nad Orlicí, Chrudimi a Horního Jelení. Plánujeme také vznik krizových lůžek pro zajištění péče o osoby, jejichž pečující aktuálně nemohou vykonávat péči např. z důvodu náhlého zhoršení zdravotního stavu, hospitalizace apod. Další novou službou budou poradenská centra na podporu seniorů, lidí se zdravotním postižením, lidí v riziku rozvoje onemocnění Alzheimerovou chorobou a jejich pečující.“

Pobytové i specializované služby

Plán počítá i se zlepšením služeb pro lidi, kteří potřebují vysokou míru podpory a péče, kterou již nelze zajistit v přirozeném prostředí. Plánuje rozšíření kapacit pobytových služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním, a to v lokalitách Žamberk, Pardubice, Litomyšl, Svitavy, Chrudim a Horní Jelení. S rozvojem pobytových služeb pro osoby s Alzheimerovou chorobou a jinými typy demence počítá v Žamberku, České Třebové, Hlinsku a v Poličce.

„Připravujeme vznik nových služeb pro lidi s poruchou autistického spektra, pro lidi s chováním náročným na péči, pro lidi s neurodegenerativním onemocněním, a také pro lidi, jejichž životní návyky mohou vést ke konfliktu se společností, ale kteří již potřebují celodenní podporu a ošetřovatelskou péči,“ dodává Pavel Šotola.

Péče o duševní zdraví

Velkou výzvou je podpora duševního zdraví dětí, které jsou stále častěji ohrožené rozvojem duševního onemocnění, sebepoškozováním, školní neúspěšností a dalšími patologickými jevy například v důsledku konfliktů rodičů, nepodnětného prostředí, zanedbávání, vysokých nároků rodičů, školy či sociálního okolí, odmítání a sociální izolace atp. „Chceme mimo jiné podpořit vznik takzvaných multioborových týmů pro včasný záchyt dětí v riziku rozvoje duševního onemocnění a budeme usilovat o vznik Centra duševního zdraví pro děti,“ konstatuje Šotola.

Ve střednědobém plánu je věnována pozornost rovněž paliativní péči, závislostem, menšinám, cizincům včetně uprchlíků před válečným konfliktem na Ukrajině a obecně spolupráci sociálních a zdravotních služeb a školských zařízení, bez které nelze poskytovat efektivní podporu potřebným.