Od 13. září se návštěvníkům Východočeského muzea v Pardubicích otevírá zcela nová expozice Lapidárium. Rozsahem drobná kolekce předmětů z kamene a příbuzných materiálů láká do zámeckého sklepení na řadu zajímavých architektonických, uměleckých i vzpomínkových reliktů z poměrně dlouhého časového období od středověku po 20. století.

Do expozice bez vstupenky

„Tuto expozici plánujeme s Východočeským muzeem už několik let, řada exponátů byla vystavena v parkánu za zámkem, ale samozřejmě se na nich projevoval vliv počasí. Uvnitř můžeme vystavit i vzácnější kusy. Celkové náklady na lapidárium, které zaplatil Pardubický kraj, jsou přes tři miliony korun, z toho jsme získali necelých 400 tisíc korun z programu regenerace městské památkové rezervace,“ přiblížil vznik expozice krajský náměstek hejtmana pro kulturu Roman Línek.

„Vítám tuto expozici také jako takové lákadlo do zámku. Vstup je zdarma, vstupenky nejsou potřeba. Věřím, že se sem přijdou podívat třeba i ti, kteří míří na zámecké valy, posedět do Zámecké kavárny nebo nahlédnou do nádvoří.  Otevřeno bude každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin a vchod je z vnitřního nádvoří hned vedle numismatiky,“ dodal Línek.

 Co je Lapidárium?

 „Lapidárium je sbírka sochařských a stavebních prvků, které jsou důležitými svědky naší minulosti. V pardubickém Lapidáriu budou k vidění fragmenty architektonických prvků, sochy a kamenné detaily, které pocházejí z různých období dějin Pardubic a jejich okolí. Každý z těchto exponátů má svůj vlastní příběh, který návštěvníky provede bohatou historií regionu,“ vysvětluje ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek.

Unikátní zážitek ve sklepení zámku

Sklepení pardubického zámku, kde se expozice nachází, samo o sobě přispívá k jedinečné atmosféře. „Kamenné stěny a chladné podzemí dodávají prostoru tajemnost. Návštěvníci se zde mohou na chvíli ponořit do historie a obdivovat umění starých mistrů kamenických řemesel,“ doplňuje ředitel.

Nejhodnotnější části nové expozice představují památky z 16. a 17. století. „K nim patří nejen terakotové stavební články z pardubického působení pánů z Pernštejna, ale zejména kolekce raně novověkých náhrobníků drobných šlechticů, většinou úředníků pardubického panství, a jejich rodinných příslušníků. K vidění jsou zde však i torza románské architektury ze sakrálních objektů spadajících do sféry zaniklého opatovického kláštera, nebo naopak pamětní či náhrobní desky upomínající na významné děje a osobnosti Pardubic minulého století,“ vysvětluje ředitel.